Sicilského soukeníka obdarovali za jeho ctnost benediktini receptem na bylinný likér. Ten z něj udělal světově proslulou rodinnou značku.

Ačkoliv snad každý člověk v dětství miluje pohádky, v pozdějším věku už jim tolik nedůvěřuje. Často sklouzne k vnitřnímu závěru, že dobro nebývá v reálném životě odměněno. Už samotné slovo odměněno je samo o sobě „dospělácky“ zištné, že do pohádkového konceptu vlastně ani nepatří.  Nicméně zrovna české pohádky tento nezištně zištný charakter v sobě mají a dost možná i takové odvíjení příběhu vyžadují.  Nějaký chasník z chalupy se vydává do světa, pomáhá jen tak chudým lidem, nebo se s nějakým pocestným rozdělí o poslední jídlo v uzlíčku.  Nakonec bývá za svoji nesobeckost odměněn od nějakého nadpřirozeného seniora vzácným darem, jako jsou bezedný měšec, oslík který ze sebe třese dukáty, nebo epesní samoprostírací ubrousek. V jiných alternativách se švarný junák dostane do královské rodiny, když pojme za choť královskou dceru a k tomu přídavkem dostane mírnix týrnix půl království. Dnes si budeme povídat jinou podobnou pohádku, která se ale opravdu stala téměř před 150 lety na Sicílii.     

Za devatero horami, devatero řekami a jedním mořem se v roce 1802 do rodiny obchodníka s textilem narodil Salvatore Averna. Vyrůstal ve městě Caltanissetta v samém srdci Sicílie a stal se zde postupně jedním z nejaktivnějších občanů, členem smírčí komise a velkým dobrodincem opatství Ducha svatého.

Za zdmi zdejšího opevněného benediktinského opatství z dvanáctého století vytvořili mniši v průběhu několika staletí alkoholový elixír z několik desítek bylin a citrusových plodů, který byl chuťově příjemný, přestože byl hořký.  Obecně se věřilo, že lektvar má vlastnosti velmi prospívající zdraví a funguje jako lék na spoustu neduhů. Právě za blíže neurčenou podporu kláštera  se rozhodl v roce 1858 probošt Girolamo obdarovat  Salvatora tajným receptem na elixír. Salvator rozpoznal, že by chuť likéru mohla získávat na popularitě, chytil se příležitosti a v roce 1868 začal vyrábět nápoj s označením Amaro, což italsky znamená hořký.  Nejprve jej připravoval pouze pro  hosty ve svém domě, nicméně tak začal  nevědomky datovat vznik slavného bitteru dnes známého pod názvem Averna.

Tím příběh samozřejmě ještě neskončil, spíše naopak, jak likér získával stále větší přízeň Sicilanů. Proto se rozhodl Salvatorův syn Francesco věnovat se výrobě nápojů ve větším měřítku a  vykročit i na italskou pevninu. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století likér získává několik prestižních ocenění na mezinárodních veletrzích a to mu otvírá dveře pro další expanzi.  Zanedlouho na to  byla už „léčivá infuze bylin“ prodávaná v mnoha regionech Itálie a malý lihovar se postupně transformoval na továrnu s 20 zaměstnanci.

V roce 1912 byl tento produkt již tak dobře znám, že samotný Král Vittorio Emanuele III. se rozhodl udělil Averně právo používat na svém štítku královskou pečeť s nápisem Patent  královského domu.

Po náhlém úmrtí Francesca Averny v  roce 1921 jeho manželka Anna Maria odvážně převzala otěže společnosti a stala se tak jednou z prvních žen, které vůbec na Sicílii podnikaly.

Tento aspekt se stal a zůstává i nadále charakteristickou vlastností společnosti, kdy ženy z rodiny Avernů vždy hrály v podniku hlavní roli.

Speciální host v Gulliveru

Na český trh je Averna distribuovaná přes společnost Ultra Premium Brands a snaží se skrze ni ucházet i o přízeň Čechů.
Na Sicílii, konkrétně do Palerma, poslalo UPB před započetím spolupráce vybrané členy teamu, aby se stali takzvanými ambasadory značky, kteří se na propagaci v Čechách mají osobně podílet. Jsou to vlastně takoví evangelisté, kteří se mají starat o šíření dobrého jména likéru.
Jedním z ambasadorů je bývalý špičkový barman a dnes pracovník v obchodní sekci Ultra Premium Brands. Mícháním drinků se zabýval dlouhá léta a pracoval v mnoha restauracích a barech v Praze i na Moravě, ale také třeba míchal drinky pro filmové hvězdy na festivalu v Karlových Varech. Jeho mentorem byl v začátcích Eduard Ondráček, jedna z osobností české gastronomie a nejlepších českých barmanů.
Dnes se Milan Červenka již barmanství věnuje pouze při speciálních příležitostech.
24. července, při příležitosti uspořádání Latino tančírny na terase, bude ve venkovním baru Velkokavárny Gulliver míchat drinky vytvořené čistě na Averně pro všechny, kteří budou chtít okusit jeden z nejslavnějších bylinných likérů světa.

Jejich čtyři děti Salvatore, Paolo, Emilio a Michele se stali zástupci třetí generace a také oni zajistili Averně neustále  vzrůstající zisky navzdory  kritickému období mezi dvěma světovými válkami.
V roce 1958 se rozhodli společně posunout rodinný podnik na další úroveň o přeměnili ji na akciovou společnost Fratelli Averna SpA.
Jedno z dlouhodobých a správných rozhodnutí, které sourozenci společně učinili, bylo, že si pouze  nepřerozdělili mezi sebou peníze ze zisků, ale rozhodli se reinvestovat do růstu společnosti. V následujících letech vyvinuli národní prodejní síť a najali řadu externích manažerů pro výrobu, správu a prodej. Také problematická logistika se zlepšila.

V roce 1968 si Averna poměrně progresivně nechala natočit první  televizní reklamu, což si v té době mohly dovolit pouze ty nejdynamičtější společnosti. V roce 1971 dosáhl obrat podniku poprvé miliardu italských lir. V roce 1978 se stal Amaro Averna lídrem na domácím trhu a definitivně se už zabydlel do všech zvyků a rituálů Italů. Od roku 1978 se o další rozvoj likérky začala starat už čtvrtá generace rodina Averna, Anna Maria, Maria Luisa, Francesco Rosario a Francesco Claudio. Ti  dále rozšiřovali  společnost a konsolidovali ji prostřednictvím managementu založeném na diverzifikaci produktu a na expanzi na mezinárodních trhy. V devadesátých letech už  Averna komerčně expandovala a zažívala opravdový celosvětový vzlet. Získala si uznání ve  Spojených státech i v celé  Evropě, kde především výrazně zvýšila svou expozici v celosvětovém měřítku skrze popularitu v Německu.

 

Dnes mezinárodní distribuční síť posílá produkty skupiny do více než 65 zemí až do Austrálie a
Japonska a se zájmem polední dobou hledí na dálný východ.